|
|
Kulturně výchovná činnost Okresního vlastivědného muzea v Prachaticích za normalizace
MICKA, Pavel
Práce popisuje, analyzuje obsahy a formy kulturně výchovné činnosti Okresního vlastivědného muzea v Prachaticích. První část vymezuje základní pojmy, mezi které patří normalizace, muzeum a kulturně výchovná činnost jako jedna z funkcí muzea. Zabývá se muzeem jako institucí, jeho dějinným vývojem a postavením v době normalizace. Krátce charakterizuje osvětovou činnost, zejména její vývoj. Ozřejmí výchovnou funkci muzea a formy kulturně výchovné činnosti v dobách normalizace. Druhá část se věnuje podrobné charakteristice Okresního vlastivědného muzea v Prachaticích, je sledován jeho vznik, vývoj, hledány konkrétní podoby v dané době, jeho počátky či proces zestátnění. Následně je popsána skutečně realizovaná kulturně výchovná činnost ve vybraných letech a analyzována v souvislosti s požadavky dobové normativní a metodické literatury.
|
|
| |
|
|
Osobnost hudebního teoretika a pedagoga Ondřeje Bednarčíka (1929-1998)
Pobucká, Tereza
Disertační práce předkládá životní osudy a profesní růst ostravského hudebního teoretika a pedagoga Ondřeje Bednarčíka, žijícího v letech 1929-1998. Na základě analýzy Bednarčíkovy pedagogické, vědecko-výzkumné, osvětové a hudebněumělecké činnosti krystalizuje charakteristika profilu této osobnosti. Z Bednarčíkových hlavních vědeckých zájmů je upřena pozornost na soudobou polskou hudbu, problematiku poslechu Nové hudby, na muzikologické a didaktické problémy hudby 20. století se zaměřením na výuku hudebněteoretických předmětů a v neposlední řadě na dvě osobnosti (skladatele Bogusława Schaeffera a kolegu profesora Josefa Schreibra) výrazně formující Ondřeje Bednarčíka v jeho vědeckých bádáních a lidském přístupu. Práce je rozdělena do následujících osmi kapitol. První je věnovaná současnému stavu bádání o osobnosti Ondřeje Bednarčíka, stanoveným hlavním a dílčím cílům, metodologických východiskům, použitým výzkumným metodám a zpracování Bednarčíkovy písemné pozůstalosti. Druhý oddíl popisuje životní osudy, hudební zájmy a aktivity Ondřeje Bednarčíka. Třetí kapitola deskribuje Bednarčíkovu pedagogickou a organizační činnost v hudebních školách a ve vysokoškolském prostředí. Čtvrtý oddíl přibližuje Ondřeje Bednarčíka jako vedoucího katedry hudební výchovy Pedagogické fakulty Ostravské univerzity....
|
|
|
Osobnost hudebního teoretika a pedagoga Ondřeje Bednarčíka (1929-1998)
Pobucká, Tereza
Disertační práce předkládá životní osudy a profesní růst ostravského hudebního teoretika a pedagoga Ondřeje Bednarčíka, žijícího v letech 1929-1998. Na základě analýzy Bednarčíkovy pedagogické, vědecko-výzkumné, osvětové a hudebněumělecké činnosti krystalizuje charakteristika profilu této osobnosti. Z Bednarčíkových hlavních vědeckých zájmů je upřena pozornost na soudobou polskou hudbu, problematiku poslechu Nové hudby, na muzikologické a didaktické problémy hudby 20. století se zaměřením na výuku hudebněteoretických předmětů a v neposlední řadě na dvě osobnosti (skladatele Bogusława Schaeffera a kolegu profesora Josefa Schreibra) výrazně formující Ondřeje Bednarčíka v jeho vědeckých bádáních a lidském přístupu. Práce je rozdělena do následujících osmi kapitol. První je věnovaná současnému stavu bádání o osobnosti Ondřeje Bednarčíka, stanoveným hlavním a dílčím cílům, metodologických východiskům, použitým výzkumným metodám a zpracování Bednarčíkovy písemné pozůstalosti. Druhý oddíl popisuje životní osudy, hudební zájmy a aktivity Ondřeje Bednarčíka. Třetí kapitola deskribuje Bednarčíkovu pedagogickou a organizační činnost v hudebních školách a ve vysokoškolském prostředí. Čtvrtý oddíl přibližuje Ondřeje Bednarčíka jako vedoucího katedry hudební výchovy Pedagogické fakulty Ostravské univerzity....
|
|
| |
|
|
Historické prózy Sofie Podlipské
VIKTURNOVÁ, Jitka
Bakalářská práce se v první části zabývá životem, veřejnými aktivitami a literární tvorbou Sofie Podlipské. Druhá část je tvořena analýzou díla Horymír Neumětelský. V první části práce je pozornost věnována životu, dále působení spisovatelky v ženských organizacích, osvětové činnosti a zásluhám na vzdělávání dívek a žen. Práce ukazuje rozsáhlou literární tvorbu, která kromě povídek, románů či novel obsahuje též přednášky, loutkové hry pro děti a překlady. Práce obsahuje kapitolu věnovanou realismu, realistickému románu, rozvoji kulturního života v 60. letech či kapitolu o vlivu Sofie Podlipské na další autory. Druhou část práce tvoří analýza povídky Horymír Neumětelský, která zpracovává motiv známý ze Starých českých pověstí.
|
|
|
Marie Žlábková - Höfnerová jako učitelka a osvětářka
MÜGLOVÁ, Marcela
Tématem diplomové práce bude osobnost Marie Žlábkové - Höfnerové, ženy, která šířila osvětu a myšlenky ženské samostatnosti. Z počátku autorka diplomové práce zmapuje cestu feminismu, stručně světového i českého, jeho české počátky i změny genderových stereotypů, které přinesl. Další část diplomové práce bude věnována celibátu. Nejprve celibátu učitelek jako historickému fenoménu s dosud neznámými regionálními aspekty. Stěžejní část práce bude zasvěcena dosud méně známé osobnosti Marie Žlábkové - Höfnerové, která jako vyučující měla s celibátem osobní zkušenost. Autorka diplomové práce naváže na stávající poznatky o životě této jihočeské osvětové pracovnice. Hlavním materiálem pro tuto práci bude studium pramenů uložených v historických knižních sbírkách Jihočeského muzea v Českých Budějovicích. Při práci bude využita deskriptivní a zejména biografická metoda. Cílem práce bude doplnit dosavadní vědomosti o postavě Marie Žlábkové - Höfnerové a informovat o jejím přínosu pro společnost
|
host ::
RSS.